Energie pro budoucnost
Pořádá: Ústav termomechaniky AV ČR

panelová diskuze

úterý 12. 11., 18:00
Věková skupina: střední školy, dospělá veřejnost
Téma: fyzika, chemie, svět vědy
Jedním z významných trendů směřujících k omezení emisí skleníkových plynů v současné době je přechod k nízkoemisní energetice. Pro snížení emisí je potřeba najít efektivní cesty k úsporám, ale také zvolit nízkoemisní energetický mix vhodný pro příslušný region. Diskuse se zaměří na vývoj nových technologií využitelných právě v této oblasti. Zmíníme se i o současných aktivitách AV ČR ve výzkumu v oblasti nízkoemisních zdrojů.

Přednášející

Ing. Jiří Plešek, CSc.
Ústav termomechaniky AV ČR
Vystudoval Strojní fakultu ČVUT, obor Aplikovaná mechanika. V osmdesátých letech pracoval ve Státním výzkumném ústavu pro stavbu strojů. Zde vyvíjel programy a numerické algoritmy pro využití metody konečných prvků v mechanice. V roce 1992 získal titul kandidáta věd v tehdejší ČSAV. V devadesátých letech založil s kolegy firmu, kde se zabýval teplotními, napěťovými a seizmickými výpočty strojních součástí, zejména zařízení jaderných elektráren. Od roku 1997 působí v Ústavu termomechaniky AV ČR. V roce 2013 se stal jeho ředitelem. Koordinuje akademický výzkumný program Účinná přeměna a skladování energie a od roku 2015 je též předsedou komise pro energetiku AV ČR.
RNDr. Vladimír Wagner, CSc.
Ústav jaderné fyziky AV ČR
Vladimír Wagner vystudoval jadernou fyziku na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy. Po studiu začal pracovat v Ústavu jaderné fyziky AV ČR. Hlavními tématy jeho vědecké práce jsou zkoumání vlastností velmi horké a husté hmoty pomocí srážek relativistických těžkých iontů a výzkum možností transmutace jaderného odpadu pomocí urychlovačem řízených transmutačních technologií. Zajímá se o energetiku. Byl členem tzv. druhé Pačesovy komise, která pomáhala připravovat současnou aktualizaci Státní energetické koncepce. Intenzivně se věnuje popularizaci vědy a zvláště fyziky.
RNDr. Antonín Fejfar, CSc.
Fyzikální ústav AV ČR
Je vědeckým pracovníkem Fyzikálního ústavu AV ČR. Věnuje se fyzice tenkých vrstev polovodičů určených především pro fotovoltaiku a fotoniku. Je (spolu)autorem více než 140 publikací, které získaly přes 1670 cizích citací, 1 mezinárodního patentu a 1 užitného vzoru. Vedl řadu grantových projektů, včetně mezinárodních (H2020, FP7, Barrande, DAAD). Přednáší na VUT v Brně a ČVUT v Praze. Věnuje se popularizaci využití sluneční energie a nanotechnologií. Je předsedou Vědecké rady AV ČR.
prof. RNDr. Ladislav Kavan, DSc.
Ústav fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR
Je vědeckým pracovníkem Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR. Od roku 2006 vede oddělení elektrochemických materiálů ÚFCH JH. Věnuje se výzkumu elektrochemicky aktivních nanomateriálů včetně aplikací v solárních článcích a Li-bateriích. Od r. 2003 získal devět EC grantů. Od roku 2017 je členem Akademické rady AV ČR. Je členem řady odborných a poradních orgánů, např. Výboru Evropské sekce ECS pro cenu Heinze Gerischera, expertního panelu NCN (Polsko), komise pro DrSc. obhajoby v oboru fyzikální chemie (SKVH, Slovensko), expertního panelu RVVI pro chemické vědy a Komise pro energetiku AV ČR. Je předsedou komise pro DSc. obhajoby v oboru fyzikální chemie a místopředsedou Rady ÚFCH JH.
Ing. Michal Šyc, Ph.D.
Ústav chemických procesů AV ČR
Od roku 2016 je vedoucím Oddělení environmentálního inženýrství v Ústavu chemických procesů AV ČR. Hlavním odborným zaměřením Michala Šyce je energetické a materiálové využití odpadů s ohledem na principy oběhové ekonomiky. V této oblasti se podílel na řešení řady národních a mezinárodních projektů, je autorem více než 40 článků v odborné literatuře a řady výsledků aplikovaného výzkumu.
Ing. Miroslav Punčochář, CSc., DSc.
Ústav chemických procesů AV ČR
Je ředitelem Ústavu chemických procesů AV ČR. V průběhu své vědecké kariéry absolvoval několik stáží na univerzitách v Japonsku (Tokio, Sapporo, Tsukuba). Ing. M. Punčochář je autorem více než 50 vědeckých článků uváděných v databázi WOS a autorem a spoluautorem 19 patentů. Zabývá se modelováním a diagnostikou vícefázových chemických reaktorů (speciálně g/s systémy) a nověji též technologiemi pro ochranu životního prostředí. Mezi jeho výzkumné zájmy spadá rovněž aplikace fraktální geometrie na modelování chemicko-inženýrských systémů a problematika fluidního spalování a zplyňování.