Jev_tvt_190x300.jpg

 

nakladatelství ACADEMIA

 

energyglobe

CEZ_EPP_vyzva_190.jpg

Proč je malý zájem médií o vědu?

Upadá zájem veřejnosti o vědecká témata? Jak se liší popularizace vědy v Česku a v zahraničí? A jakou roli hrají v procesu popularizace vědy nová média? Nejen o těchto otázkách se bavili zástupci z řad popularizátorů vědy na panelové diskusi, která se uskutečnila ve středu 14. listopadu 2016 v rámci Týdne vědy a techniky AV ČR na Národní třídě v Praze v budově Akademie věd ČR.

Zúčastnili se jí Ondřej Vrtiška, vědecký novinář z časopisu Vesmír, ředitelka mezinárodní soutěže FameLab Dáša Sephton, Radek Mikuláš, vědec z Geologického ústavu AV ČR, a redaktorka Veronika Paroulková z Českého rozhlasu Plus. Debatu moderoval ředitel Odboru mediální komunikace Akademie věd ČR Jan Martinek.

 

Hned v úvodu zazněla otázka, jestli jsou vědecká témata pro česká média vůbec atraktivní. Veronika Paroulková poznamenala, že nejatraktivnější jsou hlavně objevy ve zdravotnictví nebo přírodovědná témata – jsou totiž často dobře aplikovatelná na reálný život všech lidí. Důležité je podle ní vždy se zmínit o dopadu objevu do praxe, o něčem, co abstraktní téma převede do reality a přiblíží tak lidem, kteří jej pak začnou považovat za vlastní.

 

Neméně důležitá je též forma, jakou je vědecký objev veřejnosti sdělen a jíž by vědec i novinář měli vystihnout hlavní strukturu informace. Vědci by také měli mít na paměti, že laik se s danou problematikou setkává poprvé, a neměli by proto zacházet do přílišných podrobností. Vědečtí pracovníci by se pak měli při své práci okrajově věnovat i mediální komunikaci a rétorice, aby uměli svá témata, ve kterých jsou odborníky, srozumitelně vysvětlit laické veřejnosti.

 

K odlišnostem v popularizaci vědy v zahraničí promluvila Dáša Sephton. Zmínila, že jiný přístup je už v samotném vzdělávání; děti na britských základních školách mají povinnou dramatickou a mediální výchovu a učí se tak komunikovat, debatovat a kriticky myslet. A to českým školákům potom v praxi chybí, ačkoli ve vědomostech se s britskými mohou bezesporu rovnat.

 

Radek Mikuláš poznamenal, že jedním z odrazových můstků pro mladé české vědce jsou celostátní přírodovědné olympiády, český unikát, který pomáhá mladým talentům nejen v podpoře jejich výzkumů, ale také v rozvoji jejich komunikačních a prezentačních dovedností.

 

V souvislosti s novými médii se diskutující bavili především o sociálních sítích. Ondřej Vrtiška vyjádřil názor, že Facebook propojil odborníky se zájemci o vědu z laické veřejnosti, zároveň však přinesl do vědy nešťastnou zkratkovitost. Nová média je tak třeba umět dobře využívat, aby se dala použít k popularizaci vědy na takové úrovni, o jakou usilujeme.

 

Jak by měl tedy vypadat ideální článek, rozhovor nebo post na Facebooku o novém vědeckém objevu? Měl by něco zajímavého sdělit, rozesmát nebo se emocionálně a osobně člověka dotknout. V ideálně propojené kombinaci všech tří složek tak vzniká za výzkumem ucelený příběh, který je tím správným způsobem popularizace vědy.

 

Panelovou diskuzi si můžete přehrát zde.
 

22. 11. 2016

AV ČR

Webmaster: webmaster@cas.cz